Vietnam byl můj obrovský cestovatelský sen. Vlastně i díky němu jsme zahájili náš letošní big trip po Asii. Letěli jsme přímo z Prahy přes Moskvu do hlavního města Vietnamu – Hanoje. Byla jsem plná očekávání z cest a pořád jsem si představovala jaké to ve Vietnamu bude a jaké zážitky a nové zkušenosti sesbíráme.

Jaká byla realita a první dojmy po příletu?

O víza jsme nežádali předem. Museli jsme mít pouze „zvací dopis“ který jsme si za 16$ koupili přes internet dopředu. Na místě už jsme pak museli zažádat o víza do země. Nepamatuju si přesnou cenu ale myslím že to bylo maximálně 50$. Jinak ve Vietnamu se platí Dongem ale všude akceptují americké doláče 😀 ( Se nezdaj komunisti co?).

Jejich svérázné zelené celní uniformy mi naháněli docela respekt a byla jsem fakt ráda že nepřevážíme něco ilegálního.

TEPLO, CHAOS, MOTORKY, PODNIKÁNÍ

Měli jsme hezký Vietnamský tradiční ubytování v centru starého města. Personál byl velice ochotný a mluvili anglicky. Na turisty je Hanoj už celkem dost zvyklá a překvapivé pro mě bylo, že je to vyhledávané město staršími americkými turisty.

Na to, že je Vietnam pod vedením komunismu jsme ještě tolik obchůdků, stánků, restaurací nikdy nikde neviděli. Čtvrť s elektronikou, čtvrť s kuframa, jídlem, kytkama, sedlama na motorku 😀 Prostě všechno ale opravdu všechno tady seženete.

JÍDLO

Mě hooodně moc zklamalo. Podle dokumentů co jsem o Hanoji viděla jsem čekala maximální kulinářský vegan friendly ráj. Dokonce o tom tak i všichni mluvili. Čekala jsem že na ulici koupíme různorodé zeleninové polévky, saláty, rolky, nudle, bagety.

Bohužel realita je docela jiná. Suroviny zde na trhu s jídlem seženete po celý den, a to suroviny opravdu všemožné. Tolik druhů sušených hub, bylinek, koření. Hotové jídlo však nikde. Masové polévky PHO je snad jediný pokrm který si v Hanojí dáte opravdu na každém rohu. Pestrou zeleninovou čerstvou kuchyni však nečekejte, na to je nejlepší Thaisko. Nakonec jsme ale našli rozšířený řetezec zeleninových restaurací kde vařili noblesně 🙂

HUSTÁ PIVNÍ ULICE

Vietnamci dost a rádi chlastaj. Každý den po práci si prý většnina z nich zajde na pivo nebo se jdou účelně opít. My onu slavou ulici našli. Zážitek stál za to, seženete zde pivo od 15Kč, sedíte na ulici na pidi židličce a čekáte kdy  pod tou tíhou napitého břicha praskne.

Na fotce piju pivo točené z hadice v ulici kde jsme byli opravdu jako jediní bílí turisti. Cena 5Kč a bylo to opravdu nejlepší pivo co jsem kdy pila. Můj muž, milovník budvaru, stejný názor nesdílí ale chutnalo mu 😀

NA CO SI DÁT POZOR

Vietnam je až na malé procento kapsářů bezpečná země. Rozhodně by jste zde ale neměli provokovat politickou situaci. Neurážet Ho Či Minha, nečůrat na sochu Lenina (ano mají ho tam). Při nákupech určitě smlouvejte a pozor si dejte na ty cyklo taxíky, řeknou vám dopředu cenu za jednoho ale když vás vyloží chtějí zaplatit dvojnásobek, protože jste prej tlustý a boleli ho při jízdě nohy. Dali jsme mu původně požadovanou částku a rychle se od něj vzdálili.

NA ZÁVĚR

Vzpomínám na 7 dní v Hanoji nádherně! Romantické celodení pochůzky po městě které je tak zvláštně cizí ale zároveň charismatické a rozmanité. Vietnamci jsou moc hodní, vždy nám ochotně se vším pomáhali.

  • Mají opravdu výborné pivo, protože doma ho moc nemusím tady jsem ho pila every day 🙂
  • Z Hanoje se dostanete letadlem do Bangkoku už od 700kč za osobu když si koupíte let několik týdnů dopředu.
  • Připravte si místo v baťohu na nákupy protože si můžete přivést domu opravdu spoustu krásných věcí.
  • Zeleninové výborné restaurace  ZDE
  • Ubytováni kde jsme týden bydleli ZDE 
  • Levná doprava po celé Asii (letadla,lodě,autobusy,vlaky)  ZDE 
  • Pivní ulice se nachází ve staré části města, na hotelu vám dají mapu a vše ukážou.
  • Hospoda kterou vlastní vietnamec ale vaří tam českou kuchyni a točí plzeň ZDE

 

Cestujte, cestujte, co to jde, dokud můžete 🙂 Je to ta nejlepší škola která může být. Já jsem  třeba ve Vietnamu zjistila že dokážu žít spokojeně kdekoli na světě. Nežiju ve strachu že přijidu o to co mám protože i bez toho dokážu žít šťastně. Je super si hrát a mít ty nejvyšší a nejnáročnější cíle ale zároveň je důležité umět se neposrat, když o všechno přijdete. This is just the game! 

 

Procestovat Bali byl můj už dlouholetý sen. Myslela jsem si, že je to určitě to nejmagičtější místo na zemi a doufala jsem, že třeba i my tady najdeme svoje místo pro budoucí život.

Dlouhou dobu jsme totiž koketovali s myšlenkou, že z Evropy utečeme někam daleko do tepla a Bali nám připadalo jako docela dobrý potencionální místo.

Z Thaiska jsme letěli za skvělou cenu do hlavního města Bali – Denpasaru. Cestou jsme si udělali kuriózní zastávku v Singáči. Opravdu moderní a cool město. Dali jsme si v jednom baru tu nejlepší veganskou PHO polévku na světě s vegan shakem za pět jako Uma Thurman, udělali pár selfie u mrakodrapu a odjeli zpátky na letiště, kde jseme si užívali masážní křesla zdarma. Nejvíc vtipný bylo, že když jsme přistáli v Singapuru, zpívali nám na uvítanou speciální zaměstanci letiště, kteří mají za úkol zpříjemňovat čekání cestujícím. No, dle mého tohle mluví za vše 😀

Na letišti v Denpasaru nás přivítala příjemná atmosféra a krásný horký počasí. Mimochodem, ostrov z letadla vypadal jako opravdový RÁJ nebo země z jiného světa. Celý zelený, zasazený v oceánu, okolo spoustu sopek a pláží.

Jelikož jsme měli na prozkoumávání ostrova skoro celý měsíc, začali jsme v  UBUDU. Město ve vnitrozemí, které je proslulé léčitelstvím, skvělým veganským jídlem, jógou, rýžovým údolím a neskutečně nádhernými kavárnami, restauracemi a designovými obchůdky. Nachází se tady taky opičí les ale ten jsme po zkušenostech s opičkami nenavštívili.

Ubud byl nádherný. Opravdu z toho místa byla cítit speciální energie. Tolik nádherných šperků, stylové módy, dekorací, obrazů, gigantických soch, všemožných zdobných staveb a chrámů.

Každý den jsme si chodili dát nějakou místní veganskou specialitku a zkoušeli nová jídla a chutě.

Celkově z jídla na Bali pro mě stojí za zmínku VEGANSKÝ DORTY, který prej pravidelně peče doma jeden místní balijec (ano chlap). Když mi to obsluha řekla, zůstala jsem jenom zírat! Tak výborné dorty jsem ještě nikde nejedla! Kam se hrabou pražský, londýnský nebo americký veganský kavárny. Fakt že jo.

Obří dokonalej výběr : mrkvovej se skořicí a vlašákama, Tiramisu, citrónovo-mangovej cheesecake, extra čokoládovej, kokosovej, red velvet cake, domácí sušenky, brownie, atd.

Recept mi ale dát bohužel nechtěl. Cena za kousek dortíku vyšla cca na 45 korun. Pro ty z vás, kdo se chystají do Ubudu. Nevím přesný název kavárny ale je ihned naproti COCO MARKETU v centru města a má na sobě veliký nápis VEGAN BUFFET.


Ubud prej má být léčivé místo. Vlastně ten nejvíc nejsilnější energetickej bod na naší planetě. Přání a sny se vám splní a bolavé srdce zahojí. Já jsem v duchu poprosila, aby se nám taky stalo něco, co nás posune nebo vyléčí. Čekala jsem že narazíme na zajímavého léčitele který nám ukáže něco, o čem nevíme nebo co nám nějak pomůže.

Žádného konkrétního člověka jsme sice nepotkali, ale zato jsem si spoustu věcí uvědomila. Například to, jak moc je pro mě důležitý můj vztah a domov v Čechách. To, že všechno co si člověk dokáže představit je reálné a taky že veškeré odpovědi a uzdravení jsou jenom v naší hlavě a našem srdci.

Ubytování v Ubudu bylo naprosto TOP ! Nešel nám v pokoji internet (jupí). Paní majitelka ( těhotná úžasná balijka ) nám vařila ty nejlepší zelené palačinky s banánem jaký jsem v životě jedla. Každodenní kávičky, procházky a koupání. Prostě pohoda na Bali.

Po týdnu v Ubudu jsme se přesunuli na Jih Bali – SANUR. Bože,bože. Kam se podělo Bali? Nesmírně otravní prodavači, šílenej smrad, provoz, mekáč a hotely. Začala jsem být nervózní.
Nechci se vypisovat o všech našich rozhodnutích a přesunech takže vám to shrnu!

Celý jih Bali ( kuta, jimbaran, sanur,nusa dua,….) jsme projeli a navštívili. Jedním slovem NIC !
TYHLE destinace opravdu nestojí za návštěvu. Obří nápor Japonců nebo Číňanů či co. Všechny pláže tak zvláštně chladný a nepřátelský. Cítila jsem jako by nám Bali říkalo – BEŽTE PRYČ MY VÁS TU NECHCEME, NEPATŘÍTE SEM!

Udělali jsme si i výlet do vyhlášené severní destinace AMED a LOVINA. Bohužel jsem z míst měla stejný pocit jako ze zmíněného jihu Bali.

Nejhezčí pláž kterou jsme díky našich přátel objevili, se jmenuje WHITE SAND BEACH.
Musíte sice zaplatit vstup ale rozhodně se  to vyplatí protože pláž je nádherná a přátelská. Výborně vám tam uvaří, prodají ten největší kokos na světe a i nějaký ten suvenýr. Každopádně si sem nezapomeňte vzít šnorchlovací výbavu protože pravděpodobně uvidíte želví rodinku.

SHRNUTÍ A TIPY 

  • Jídlo na Bali je dražší než čekáte. V běžné restauraci která není jenom o vozíku s plachtou, zaplatíte za porci jídla okolo 100-150 Korun.
  • Pokud na Bali budete dýl jako my a budete si chtít vařit, připravte se, že potraviny jsou v obchodech mnohem dražší než u nás. Nikdy nezapomenu na zážitek s cibulí. Přítel jel pro cibuli do polívky, položil na váhu aby mu vyjela cena. Když si přepočítal, že jeden kus cibule stojí 35 korun, nechápal svět.
  • Alkohol je samozřejmě taky velice drahej – za pivko v krámu zaplatíte určitě více než 60 korun.
  • Udělejte si mezinárodní řidičák než odjedete. Bez motorky jste na Bali úplně ztracený a vyhnete se tak pokutě. Policajti staví hodně a kontrolují právě řidičáky.
  • Nádherné bydlení v centru Ubudu? Angga Homestay
  • Balijci jsou moc hodní lidé, smlouvejte s nimi ale buďte pokorní. Turisti jim zničili život už dost.
  • V Ubudu si můžete domluvit sezení s léčitelem Julie Roberts (z filmu Jíst,meditovat,milovat) Ketutem Liyerem
  • Vyhněte se pláži v Kutě a Jimbaranu – opravdu špinavé a z mého pohledu naprosto nepřístupné pro koupání

Tohle jsou jenom moje tipy a zkušenosti. Určitě je možné, že budete mít třeba jiné názory a pocity. Pouze jsem se svěřila, jak jsem Bali vnímala já 🙂 Vlastně MYDVA